Plany jsou, ale zivot se deje

Luxfery, ktere mi babicky verandu ve Chvalovicich pripominaji. Neplanovala jsem je, nekupovala, nezarizovala, nevybirala a presto tu jsou. Tady, mezi dvermi dvou mistnosti v nasem budoucim apartmanku. Kdyz je tu ted vidim, tak si rikam: "kdyby se me ptali, zda je sem chci, byla bych asi proti a ted, kdyz tu jsou, tak me pohled na ne tesi". Luxfery letely hodne pred lety, jako spousta jinych veci se s malymi upravami opet do mody bytovych zarizeni vraceji. Jsou vlastne dosela ucelny, prostor zustava svetly a zaroven zachovava urcite utajeni/intimitu. Daji se pouzit na verandy (tak jako u me babicky), ale i v koupelne ci sprchovem koute. Pro vetsi 'fajnsmekry' jsou k dostani v ruznych barevnych tonech, kombinacich a tvarech. Vytvorit si na stene mozaiku, nebo barevny obrazec neni nemozny. Je zvlastni, jak takova 'obycejna vec' jakou jsou tyhle sklenene kostky vyvolaji vzpominky a zaroven uvedomeni si, ze zivot je skutecne planovane - neplanovany.
Casto si dopredu myslime, ze vime co bude, proc to delame a nakonec se vse az neuveritelne zmeni.
Moje cesta / muj pribeh?
Pred temer 17nacti lety jsem s rodici vybavovala svuj prvni byt a to vam rikam: "modrej a ruzovej pokojicek tam musel byt"!. Nahlas se smeju, ohh Boze, jak to bylo vsechno nalajnovany . . . a ted 
po par letech misto ve Strednich Cechach na Britskem ostrove pobyvam. Misto nejnovejsich modernich vychytavek luxfery tu mam a misto vlakove prepravy mezi vesnicemi tu lodni mezi ostrovy vyuzivam. A ten nejvetsi bizar?:) ne muze bileho, ale cerneho budu si brat . . . "to nevymyslis"! 
Zase jeden ranni pribeh, ktery sam zivot napsal.
Aloha z ostrova, zdravi Monika