Posledni vcelicky bodnuty

V poradi uz treti a zaroven pro tento rok i posledni ockovani absolvovala dnes nase mala Misty. Roste, sili o pul kila opet tezsi, 1,7 kilogramu je aktualni cislo jeji vahy. Jsme k 1. kvetnu pripraveny nasednout do letadla, ale vzhledem k okolnostem s koronavirem budeme muset letenky znovu pozmenit. Aktualni situace nas vsechny zadrzuje doma a virus zatim neustava. Tady na Anguille mame k dnesnimu dni 3 potvrzene pripady a ja doufam, ze se nadale nebude uz virus roztahovat a sirit! Na svou karantenu si nechci ztezovat, plaze a more nam ji zprijemnuji. Zivot na ostrove ma vsak jina uskali, jako treba, ze pro nas online nakupy neexistuji.

Misty z nas trech proziva karantenu nejlepe. Michael je doma z prace, tak ma jeho spolecnost cele dopoledne. Odpoledne spolecne pak vyrazime na plazovou prochazku. Dnes vyjimecne nepujdeme, po bodnutych vcelickach je mala unavena a jak se ji dotknu, tak knoura. Jeji hrbet je bolavy a cumak horky. 

V poslednich dnech obcas cistime i zuby a snazila jsem se ji seznamit s holicim strojkem. Krom chloupku na prdce chvilku nepostala. Je to liska podsita a to hlavne co se jidla tyka. Casto sedi u kuchyne, olizuje se a ceka co nam od rukou upadne, nebo ktery z nas to nevydrzi a nejaky ten pamlsek ji hodi. Je stredem naseho zajmu a i kdyz mame chvilky, kdy se aportovat nechce, tak jsme vdecni, ze ji tu mame! SPECIALNE TED V KARANTENE :)