Narozeninove fotky

Jednim z mych konicku/uchylek je tvoreni peknych fotek. Ani ne tak fotek perfektnich, jako tech, ktere vystihuji danou situaci/emoci. Fotka skolniho typu stoupni si rovne a nastol usmev - to ne, pusobi vynucene a strojene. Ale fotky, kterymi fotograf vystihne danou situaci bez sveho prstu na spousti, ci casti hlavy kolemjdouciho chodce, je ta prava, ktera mi smysl dava. Fotky jsou pro me dulezite, ten dany moment, den, hodina, emoce, uz se nikdy nezopakuje. Fotka je neco, co zustane a pokud je spravne vyfocena, vybavi se mi pri pohledu na ni zpetne dana emoce. Neni divu, ze i kdyz neslavim kulatiny, nebo nemam po druhe krasne dvacetiny, presto vim, ze kazdy rok je necim vyjimecnym! 

Tento rok probehlo narozeninove foceni na plazi, kteremu celkem zabavna historka predchazi. Nevahala jsem ukazat sve aktualni cislo, ktere melo byt zlate, ale nakonec z neho vysel mix se stribrnou. Neposedna sestka naplnena heliem jeste pred focenim uletela, musela byt koupena druha, ktera pri preprave na plaz praskla, do tretice se vse povedlo a na samospoust odfotilo:)

P.S. fotograf nebyl po ruce

V hlavne mi ted zni pisen od Jiriho Zmozka "uz mi lasko neni dvacet let"

Už mi, lásko, není dvacet let,

už mi není ani dvacet pět,

i když to moc krásná léta jsou,

nebrala bych je ani náhodou.

To se jenom pro mě točil svět,

co jsem neměla, to jsem chtěla hned . . .

15.8. 1984 / lvice v kvadrantu strelce