Stale na Anguille

V tuhle chvili jsme s Misty mely pristavat na Svatem Martinovi a cekat na vecerni let do Evropy. Avsak jak to byva, veci i kdyz dostatecne planujete, delsi dobu se na ne pripravujete, nemusi vyjit, jak si predstavujete. Co tim chci rict? . . . , ze jsme stale tady na ostrove, zrusili nam navazujici let z Francie do CR, hledame varianty B. Urcite to nechci vzdat a porad budu doufat a hledat, ze se jeste nejakym nahradnim letem do CR dostanem.

Tahle priprava na cestu a zajisteni vsech letenek, testu/potrebnych dokumentu si troufam napsat, je zatim nejhorsi, kterou jsem doposud zazila. Nejedna se ani tak o me, ale o Misty, abych byla uprimna. Ja jako clovek najdu nahradni let temer hned, pres jinou zemi, jinou spolecnost, ale pri cestovani s mazlickem ze treti zeme, to neni jednoduche. Dokumentace pro import/export ke kazde kontrole, vakcinace, kontrola pravidel kazdeho statu a letiste pres ktere letite. Kulata razitka, omezena platnost a nove obehavani papiru, kdyz dalsi let behem cca tydne nenajdete.

Abych to zkratila, . . . proste ji tu nenecham, neletim na tyden, sama nevim, jak a kdy se Michael za mnou do CR dostane. Ja jsem ta hlavni panicka, ja jsem ta osoba, ktera si ji poridila, ktera si tuhle starost na sebe dobrovolne vzala a ted bych ji odlozila?! . . . neexistuje!, . . . pristupu k ni, jako by byla moje dite, taky bych ho neopustila, kdybych v hlave vedela, ze to neni jen na par hodin/dni a ze nevime, kdy se zase uvidime.

Budeme rady, kdyz nam i nadale budete drzet palce, dnes se nam povedlo najit nahradni let o pristim vikendu, tak nam obema tfuj tfuj tfuj . . .